Text věnuji Tomáši Halíkovi, nádhernému předobrazu mefistofelského ďábla!
Jsem nucen polemizovat s rozšířeným pohodlným establishmenťáckým, měšťáckým klišé: kořeny evropské společnosti a kultury jsou křesťanské. To je z velké míry pitomost. Evropská společnost a kultura se ve skutečnosti tvořila a emancipovala soustavně n a v z d o r y totalitní římskokatolické církevní organizaci a její konzervativní, intolerantní a egocentrické (theocentrické) dogmatice.
Celý článek
Vladimír Černík /První zprávy/ Nová republika
Články z Prvních zpráv obvykle „nepřetiskujeme“, protože tento portál je velmi čtený. Článek historika Vladimíra Černíka je důležitý, ale mohl by uniknout pozornosti v důsledku nenápadného titulku a nepříliš výraznému perexu. Je stručným přehledem dějin manipulace veřejností po vynálezu knihtisku.
V době, kdy jsme si připomínali padlé v poslední dny druhé světové války – a že jich ještě byla celá řada, objevila se na pultech nová knížka Lenky Procházkové Bílý klaun.
Více než čtyřicet fejetonů a dalších krátkých textů, z nichž některé vyšly na stránkách Práva, Literárních novin, v Deníku Referendum či na Britských listech a jinde – a jiné jsou publikovány poprvé, je zaštítěno textem nazvaným jako celá kniha (s. 37-40). V něm mimo jiné poukazuje na potřebu odlišení konání církevních představitelů od víry jako takové. A jedním dechem kritizuje současný všudypřítomný konzum, který prodává snad úplně všechno včetně nás samotných. Více…
Je pro historii příznačné, že nejlepší kroniky nevznikaly v době prosperity a silných panovníků, ale v dobách krizí, chaosu a úpadku.
Pokud bych měl v současnosti někoho označit za „kronikáře doby“, bude to Lenka Procházková. Člověk, který se nebál izolace a pronásledování za „minulého režimu“ a který se nebojí být v určité izolaci také dnes. Proto, že nehodlá slevit ze svých zásad a hodnot, a odmítá se připojit k davu, který se během historie nemění. Je ve svých projevech stejný a konzistentní, stejně jako je konzistentní varování, že není radno z něj příliš vyčnívat.
Lenka Procházková ovšem ční. Neohroženě, hrdě, důstojně. Stále se svou typickou tváří, na kterou se může bez uzardění kdykoli podívat do zrcadla.
Potvrzuje to i její nová knížka fejetonů a jiných krátkých textů (Bílý Klaun, Nakladatelství Epocha, ilustrace Lukáš Fibrich, ISBN: 978-80-7425-209-9, Praha 2014, 203 s.), které byly částečně publikovány např. v Britských listech, v Právu, Deníku Referendum či v Literárních novinách, aj. Některé však spatřují světlo světa poprvé. Jak uvádí sama autorka, s výběrem textů si lámala hlavu od vánočních svátků 2013. Více…
Francouzská občanská (nikoliv tedy komunistická) revoluce a pak vyrovnání r. 1905 vzaly francouzské katolické církvi prakticky úplně vše, a vráceny jí pak byly až na výjimky jen kostely a kláštery, a to nikoliv do majetku, ale jen do užívání. Žádná pravicová vláda(ani de Gaulle, Pompidou, Giscard d’Estaing, Chirac, Sarkozy) katolické církvi nevrátila ani jediný hektar polí či lesů, nedala jim ani frank na platy kněží. Byli to snad nedemokraté, či dokonce komunisté? A to jsou Francouzi mnohem katoličtější, než česká převážně ateistická společnost.