(projev Lenky Procházkové 21. srpna 2013 na Staroměstském náměstí v Praze na shromáždění „Občané proti okupaci!“

 Pokud  žijí pamětníci prohraných bitev, měli by zápis v knize historie aspoň glosovat. V Čechách se totiž oficiální výklad dějů dávných i nedávných vždy užívá jako rybářský prut. Pravda však nebývá zavěšená na udici jako návnada. Pravda je mnohdy skrytá a čeká na své hledače.

Dnešní učebnice a také média se o událostech roku 1968 zmiňují výběrově.  Jasně odsuzují vpád vojsk, ale důvody, proč do Československa přitáhly, ponechávají rozmlžené. Fenomén Pražského jara je i po  45 letech nebezpečný, a proto byl uložen v sarkofágu pod zem a je stále ochlazován jako odstavený jaderný reaktor. Avšak lidé, kdysi elektrizovaní nadějemi Pražského jara, dosud vyzařují svá svědectví.

Celý příspěvek →

Pryč s okupanty v médiích

Dnes vzpomínáme černý den naší novodobé historie. Okupanti se tehdy sami nazývali, „spřátelené armády Varšavské smlouvy“. Vtrhly k nám proto, aby zastavili proces, který nás tehdy vedl k demokracii, aby se přestalo otevřeně říkat, co si lidé myslí, aby se přestalo psát bez cenzury, aby lidé přestali toužit po svobodě, protože otevřenost a lidská svoboda byli pro tehdejší vládnoucí ideologii pravým nebezpečím. Okupací jsme se ocitli na mnoho let v nesvobodě, hospodářském zaostávání, vládli nám lidé, nehodní té úlohy. Mnoho mých spolužáků a vrstevníků odešla do emigrace, mnoho chytrých a charakterních lidí přišlo o práci. Nakonec se okupantům záměr podařil. Lidé se stali apatickými, převládl strach, média přestala informovat a opět začala drmolit fráze a lži. A jsme u médií.

Celý příspěvek →